Červený jetel

Trifolium pratense – Červený jetel, jetel luční

Rozšíření a kultivace:
přirozeně ve většině Evropy a na Blízkém Východě;
celosvětově pěstovaná rostlina (bohatá na protein a zlepšující půdu)
louky a pastviny
křoviny a řídké lesy

Popis: 10-40 cm dlouhá trvalá rostlina

Kvete: od května do října

Historie a zvyky

Na světě je bezpočet mystických zvyků spojených s červeným jetelem a jeho čtyřlístkem. Je to maskot a symbol štěstí, tomu, kdo jej najde, má přinést dokonce i bohatství. Našel-li někdo dvojlístek, měl se brzy s někým zajímavým seznámit. Nošení jetele v peněžence mělo přilákat lásku.

Kolem jetele ale nejsou jen mystické legendy, docela brzy se jím začala zajímat i věda. Již abatyše Hildegard z Bingenu (1098-1179) uváděla tuto rostlinku ve svém díle "Physica".

Kultivace červeného jetele

Výrobce extraktu z červeného jetele, který se používá pro výrobu menoflavonu vybírá z 200 různých druhů jetele ty nejvhodnější. Pro zabezpečení nejvyšší možné kvality je důležitý výběr optimální nadmořské výšky, správné světelné podmínky a přesné načasování sběru. Poprvé se seče koncem května. V závislosti na klimatu jsou za rok možné až 3 sklizně. Vzhledem k tomu, že na prvním místě je kvalita, je i kultivace pod stálou kontrolou.

Izoflavony

Izoflavony jsou rostlinné složky, které se vyskytují hlavně v plodech a listech různých fazolí, sóji a v červeném jeteli.

Bylo zjištěno, že ženy v Asii a Latinské Americe mají méně problémů spojených se stárnutím než ženy v Evropě či Severní Americe. Toto je způsobeno, mimo jiné, i složením jejich stravy, která je bohatá na izoflavony, látky které zmenšují projevy stárnutí a zlepšují všeobecnou pohodu. A právě červený jetel je jednou z rostlin, která je na obsah izoflavonů nejbohatší.